|
|
Výchovný vliv předmětu tvořivá dramatika na psychosociální vývoj žáků se SPU na 1.st. waldorfské školy.
Špelinová, Lenka ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Diplomová práce se věnuje výchovnému vlivu předmětu tvořivá dramatika na psychosociální vývoj žáků se SPU na 1. st. waldorfské školy. Práce je zaměřena zejména na rozvoj komunikačních schopností, respektování hranic, pokynů a spolupráce v třídním kolektivu za využití metod a technik dramatické výchovy u žáků se SPU ve 2. pololetí 2. třídy a 1. pololetí 3. třídy. Teoretická část vymezuje čtyři základní části této diplomové práce, psychosociální vývoj dítěte mladšího školního věku, specifické poruchy učení (SPU), průvodní jevy a jejich vliv na psychosociální vývoj dítěte, charakteristiku waldorfské školy, metody a techniky dramatické výchovy. Praktická část se věnuje sledování vývoje komunikace, spolupráce, dodržování pravidel, porozumění tématu a schopnosti jeho interpretace jednotlivců i celé skupiny v hodinách tvořivé dramatiky. V hodinách jsme prožívali stěžejní témata daných ročníků ve waldorfské škole. Celý proces je zaznamenán a vyhodnocen pomocí záznamových archů z jednotlivých hodin.
|
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
|
| |
|
|
Labelling ve škole a jeho vliv na jedince
Jakubec, Bohuslav ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Labelling ve škole a jeho vliv na jedince" popisuje možné následky labellingu na jedinci. Cílem práce je předání základních informací o teorii labellingu, jeho podobách a možných dopadech na život jedince. Teoretická část práce popisuje teorii labellingu, názory jednotlivých autorů, deskripci jedinců, u nichž je velký předpoklad pro udělení nálepky a možné dopady na vývoj jedince. Praktická část je pojata formou rozhovorů s návazností otevřeného kódování, které směřuje k poukázání kontextu přidělení nálepky, působení a vyrovnávání se s nálepkou a jejím dopadem.
|
|
|
Problematika adaptace dvouletých dětí do mateřské školy
BAMBULOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou adaptace dvouletých dětí do dětských skupin či mateřských škol. V teoretické části je popsán psychosociální vývoj dítěte od narození do předškolního věku, blíže se popis věnuje rozdílům mezi druhým a třetím rokem života. Stěžejní částí je vývojová teorie M. Mahlerové, konkrétněji zaměřená na fázi separace individuace, a J. Bowlbyho, zaměřená na odloučení od pečující osoby. Součástí jsou také průběh vzdělávání dvouletých dětí, metody práce, úpravy prostředí a kompetence učitele. Na závěr teoretické části se zaměřuji na specifické potřeby dvouletých dětí. Praktická část představuje výsledky kvalitativního výzkumu, v němž bylo sledováno pět dětí po dobu čtyř měsíců (září prosinec). Celkově bylo z pozorování patrné, že děti, které byly starší, měly ve všech oblastech méně problémů. Projevy spojené s obtížemi v separaci přetrvaly u dvou dětí (dívek). Do skupiny se byly schopny zapojit všechny děti (některé rychleji, jiné až v průběhu sledování). U všech dětí byly patrné potíže se sebeobsluhou, potíže s jídlem měly z počátku všechny, ale také u všech se toto zlepšilo.
|
|
|
Výchovný vliv předmětu tvořivá dramatika na psychosociální vývoj žáků se SPU na 1.st. waldorfské školy.
Špelinová, Lenka ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Diplomová práce se věnuje výchovnému vlivu předmětu tvořivá dramatika na psychosociální vývoj žáků se SPU na 1. st. waldorfské školy. Práce je zaměřena zejména na rozvoj komunikačních schopností, respektování hranic, pokynů a spolupráce v třídním kolektivu za využití metod a technik dramatické výchovy u žáků se SPU ve 2. pololetí 2. třídy a 1. pololetí 3. třídy. Teoretická část vymezuje čtyři základní části této diplomové práce, psychosociální vývoj dítěte mladšího školního věku, specifické poruchy učení (SPU), průvodní jevy a jejich vliv na psychosociální vývoj dítěte, charakteristiku waldorfské školy, metody a techniky dramatické výchovy. Praktická část se věnuje sledování vývoje komunikace, spolupráce, dodržování pravidel, porozumění tématu a schopnosti jeho interpretace jednotlivců i celé skupiny v hodinách tvořivé dramatiky. V hodinách jsme prožívali stěžejní témata daných ročníků ve waldorfské škole. Celý proces je zaznamenán a vyhodnocen pomocí záznamových archů z jednotlivých hodin.
|
|
|
Dopad subkultur na psychosociální vývoj adolescentů.
KRÁL, Filip
Tato bakalářská práce je rozčleněna na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou subkultur jako jev ovlivňující psychosociální vývoj mládeže. Popisuje vznik a typy jednotlivých vybraných subkultur vyskytujících se v současné době na území České republiky. Také zmiňuje pozitivní i negativní vliv subkultur na mládež. Přínos praktické části této práce spočívá ve zmapování orientace a příslušnosti mládeže k subkulturám v Táboře a Sezimově Ústí. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření mezi žáky devátých tříd Základní školy Sezimovo Ústí 2, studenty Střední průmyslové školy strojní a stavební Tábor a studenty Středního odborného učiliště Tábor.
|
|
| |
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
|
| |
host ::
RSS.